Teal Swan – Jak naplnit své nenaplněné potřeby?

Přepis videa:

Už jsem to říkala a řeknu to znovu. Všichni na této planetě mají potřeby.  Ať už chcete mít potřeby,  nebo nechcete, tak je máte. Potřeba je něco, co je vyžadováno,  abyste mohli žít, uspět nebo být šťastní. Zde je jedna věc o potřebách. Nemůžete potřeby nepotřebovat. Nemůžete se rozhodnout, že něco,  co potřebujete, nepožadujete. Nemůžete se z toho vymluvit. Pokud máte potřebu, vaší jedinou  možností je tu potřebu naplnit. To se ale snadno řekne. Proč? Protože často máme aspekty,  které stojí v cestě naplnění dané potřeby. To není přirozené.

Rodíte se s chápáním, že vaše potřeby  budou naplněny, a že to bude snadné. Dítě se nerodí s panikou, že nezíská mléko,  nebo že mu nikdo nevymění plenu. Pro dítě není mazlení nemožným snem. Skrze traumata a životní zkušenosti jsme se naučili,  že naše potřeby nebudou naplněny, a co je horší, že naše potřeby  nejsou v pořádku. Máme běžný vzorec, že chodíme na místa,  kde naše potřeby nemohou být naplněny, abychom své potřeby naplnili.  Je to jako jít do autoservisu, když chcete nakupovat jídlo. Nebo člověk zoufale chce mít  láskyplné, propojené partnerství, a přesto si vybírá partnery,  kteří jsou nedostupní, kteří se blízkosti vyhýbají.

Hlavní potřeba všech  bytostí je potřeba po lásce. Co ale stojí v cestě,  abychom tuto potřebu naplnili? Často nám v tom brání myšlenky jako: Láska mě nikdy nepotká. Myšlenky jako: Láska je nebezpečná. Pokud jsme v životě zažili lásku  v kontextu vedlejších úmyslů, vytvořili jsme si přesvědčení,  které je zakořeněné v našem těle, které říká: Láska nikdy není  bez nějakého zádrhelu. Kvůli takovým překážkám k lásce si  neumožňujeme to, co chceme a potřebujeme. Z tohoto stavu jsme často jako osoba, co stojí  v obchodě s potravinami, touží po jídle a je přesvědčena,  že tam není nic k jídlu. Lidé v našem životě vidí, že nám dávají to,  co potřebujeme, ale nám se to nedaří přijímat. Musíme si uvědomit, co potřebujeme. K tomu musíme být  schopni rozpoznat pocit nespokojenosti, prahnutí,  chtění, prázdnoty, zoufalství. Pokud máte problémy s cítěním,  pochopitelně nebudete schopni cítit, když ty pocity cítíte.

Jako první krok se podívejte  na mé video „Jak cítit“. Jak se na to video podíváte  a začnete praktikovat, jak cítit, a začnete si všímat těch pocitů prahnutí,  chtění, prázdnoty, nedostatku, podívejte se na druhou stranu  a zjistěte, co vám chybí, po čem prahnete, co chcete. Některé naše potřeby  jsou jednoduché k naplnění. Většina z nás v západním světě  nezačneme šílet, když cítíme hlad. Proč? Protože víme, že si stačí zajít  do obchodu nebo k lednici a najíst se.

Nicméně pokud jste vyrostli  v zemi třetího světa, kde bylo obtížné najít jídlo, můžete se vsadit,  že když cítíte ten pocit hladu a toužení po jídle, je s tím spojeno hodně odporu, protože nevěříte,  že ta potřeba bude naplněna. V západním světě je to mnohem odlišné,  pokud jde o emoční potřeby. Žijeme v době, kdy většina našich  emočních potřeb není naplněna. Když cítíme emoční potřebu,  máme stejnou reakci jako někdo, kdo touží po jídle. Jsme naprosto přesvědčeni,  že není možné tu potřebu naplnit, tak začneme panikařit,  začneme cítit nedostatek, začneme cítit, že není možné, aby se nám  podařilo uspokojit ty negativní pocity v nás. Že nebudeme schopni jít směrem k tomu,  co potřebujeme. Ani nevíme jak.

Chci, abyste pochopili,  že trauma ve své podstatě je prožitek nedostatku něčeho,  co potřebujeme a chceme. Zejména pokud to souvisí  s emočními potřebami. Jakmile jste zjistili, co je  vaše nenaplněná potřeba, u které máte pocit,  že je těžké ji naplnit, chci, abyste si položili tuto otázku: „Čeho bych se musel(a) vzdát,  abych měl(a)____?“ Doplňte si. Například abych mohla cítit lásku,  když s někým sedím v místnosti, musela bych se vzdát svého  přesvědčení, že láska je nebezpečná, musela bych se vzdát svého neustálého myšlení,  protože mysl mě odvádí z těla, tak necítím propojení s lidmi  jako reálnými lidmi v místnosti. Musela bych se vzdát příběhu,  že to, co miluji, vždy ztrácím. Musela bych se vzdát posílání  zpráv té osobě, která mi neodpovídá.

Mějte na mysli, že kdekoliv  máme nějaké ztotožnění, kdekoliv je naše identita ve stavu  bytí nebo chování nebo myšlení, kvůli čemuž nějaká naše potřeba není naplněna, budeme se muset postavit  a vzdát svého smyslu identity, což je jako volba mezi životem  a smrtí, abychom tu potřebu naplnili. Řekněme, že jste byli  rodinný obětní beránek. V takovém případě jste si v dětství  vytvořili identitu, že jste špatní a chybní. Nechtěli jste být špatní,  ale ego se připoutalo ke konceptu, že je špatné a chybné.

Řekněme, že chcete lásku.  Láska je přímým rozporem hanby, což je pocit, že je na vás něco špatně. Když si jdete pro lásku, vaše ego  té lásce okamžitě začne odporovat, protože tu lásku bude  vnímat jako smrt sebe. Rozumové chápání toho, čeho se musíte  vzdát, abyste si své potřeby naplnili, a jaké činy můžete udělat,  je naprosto nesrovnatelné se skutečným fyzickým prožitkem, kdy jste schopni cítit,  že ta potřeba je naplněna. Tohle můžete udělat. Naučím vás, jak. Řekněme, že chcete spojení. Nejlepší způsob, jak tu potřebu naplnit,  je najít někoho, kdo také chce spojení. Tak tu osobu najdu. Posadím se naproti té osoby.

Zaměřím veškerou svou  pozornost jedině na tu osobu. Cítím, že se jí otevírám  na energetické úrovni. Možná se otevřu i verbálně  tím, že začnu mluvit. Pokud mě mluvení  nedostává pryč ze spojení. Pak sleduji odpor,  který k tomu mám. Sleduji, jak moje mysl  mě chce vzít pryč, sleduji myšlenky jako:  Tohle není v pořádku. Tato osoba je tady jen kvůli  nějakému postrannímu úmyslu. Sledujte, jak vaše bytí odporuje  té věci, kterou chcete. Zůstaňte u toho odporu  dostatečně dlouho, že samotný odpor se začne usazovat  a začnete se dostávat do zranitelnějšího stavu.

Jakmile si všimnete,  kde v těle necítíte spojení, zaměřte svou pozornost  na místo v těle, kde cítíte spojení. Věnujte pozornost svému srdci.  Cítíte ho tam? Pokud ne, cítíte spojení ve své kůži? Jestli ne,  je nějaká část těla, třeba i koleno, kde dokážete to spojení cítit? Odtud ten pocit spojení vneste co nejhlouběji  do svého těla a skrze své tělo. Nebo řekněme, že chcete hojnost. Běžte na velmi nóbl místo.  Něco, co pro vás symbolizuje bohatství. Posaďte se tam a pokuste se cítit  jako král, jako že to místo vlastníte. Prociťte ten pocit, že máte tolik peněz,  že doslova nemůžete najít dostatek věcí, za co ty peníze vydat. Jak to budete dělat, sledujte odpor,  který se vám objeví v těle. Jaké myšlenky se vám snaží říct:  To není skutečné. To si nezasloužíš. Tohle není realita.

Cokoliv, co vám brání v tom  mít přístup k tomu pocitu v těle. Zůstaňte s tím co nejdéle, co dokážete, dokud ty myšlenky  a odpor se nezačne mírnit, a ucítíte, jak se otevíráte  tomu pocitu hojnosti. Jakmile si všimnete,  kde v těle nedokážete cítit hojnost, zaměřte pozornost na místo,  kde cítíte hojnost. Možná hojnost necítíte v hrudi. Možná je uzavřená tomu  pocitu mít hodně peněz. Ale možná v pažích cítíte ten pocit  expanze, ten pocit hojnosti a bohatství. Veškerou svou pozornost nasměřujte na to místo  a rozprostřete ten pocit skrze své celé tělo. Kdysi jsem natočila video  s názvem „Pocitové stopy“.

Pokud jste ho neviděli,  doporučuji vám se na něj podívat. Nebo i pokud jste ho viděli,  zhlédněte ho znovu, protože v něm vysvětluji, jak lidé mohou  pocitové stopy použít k tomu, aby se cítili lépe. Pokud jde  o nenaplněné potřeby, tato metoda je skvělá. Řekněme, že chci  pocit sounáležitosti. Ale k sounáležitosti  nemám přímý přístup, tak jak mám vědět,  jaký je to pocit? Vědomě si tedy vyhledám  nějakou zkušenost z minulosti,  která byla nejblíže k tomu, co si myslím,  jaký to je mít pocit sounáležitosti. V mém případě jsem se k pocitu  sounáležitosti dostala nejblíže ve vzpomínce, kde jsem u táboráku  opékala žužu bonbóny. Svou pozornost kompletně…  jako v meditaci… přesměruji na tu vzpomínku,  na ten prožitek, na ten pocit mít bonbóny.

Když ten pocit cítím v těle, rozšířím ten pocit skrze  každou buňku, do svých kostí. Použiju ten pocit jako zdroj  pro to cítit sounáležitost. Tento vesmír je řízen  zákonem přitažlivosti. To, co má podobnou  frekvenci, se spojuje. To je skutečný důvod, proč lidé, co se  rodí bohatí, nemají problém vytvářet bohatství. Často nemají mnoho myšlenek,  činů nebo životních zkušeností, které odporují frekvenci bohatství. Jelikož v tom nemají rozpor, nic jim nebrání  v manifestování té potřeby okamžitě.

Když uvolníte odpor vůči tomu,  co vám brání mít, co potřebujete, a vzdáte se toho, čeho musíte,  aby se vám naplnila potřeba, můžete si umožnit cítit opačnou  vibraci toho nedostatku. Když cítíte opak…  to, co potřebujete… a navíc rozpoznáte,  že to cítíte, takže se to pro vaše  bytí stane skutečné, potřeba je naplňovaná. Ve vesmíru založeném  na zákonu přitažlivosti,  když ta potřeba začne být naplňovaná  na té hluboké, niterní, emoční úrovni, zákon přitažlivosti na to  musí zareagovat tím, že tuto potřebu vám začne  více způsoby naplňovat. Sladí vás s lidmi, kteří ty  potřeby mohou naplnit. Sladí vás se způsoby, jakými si  můžete naplnit vlastní potřeby. Sladí vás s okolnostmi, které vás zavedou  k cílům, kterých chcete dosáhnout.

Jakoby vesmír pro vás připravil  cestu, abyste si ty potřeby naplnili. Už to není otázka, protože  „Jak“ se zařizuje za vás. Jakmile si začnete naplňovat  své nenaplněné potřeby, zejména ty, které jsou  podle vás mimo váš dosah, ve vašem bytí už nebude nedostatek.  Obnovíte se do stavu úplnosti. Přeji krásný týden.

Překlad: David Dajw Formánek

Líbí se vám překlady? Níže přispěním libovolné částky podpoříte chod stránek a překlady článků a videí. Děkuji.

Přispějte na překlady

Vyberte způsob platby
Vaše údaje

Oceňuji vaše rozhodnutí přispět na překlady a chod stránek.

Jakmile vyplníte jméno a email a níže kliknete na "Přispějte nyní", přijde vám email s informacemi o platbě.

Děkuji.

Váš dar celkem: 100Kč

Sdílet:

Komentář

There is no comment on this post. Be the first one.

Zanechat komentář