Teal Swan – Smutná pravda o většině duchovních učitelů

Přepis videa:

Zdravím vás. Pro porozumění chci, abyste si  představili, že vaše kůže je nádoba. Uvnitř té hlavní nádoby  se nachází spousta nádobek. Někteří lidé jich mají více než jiní. Uvnitř všech těch vnitřních  nádobek se nachází osoba. Osoba se svou vlastní „osobností“. Vlastními zkušenostmi, přesvědčeními, svým vnímáním světa, svými prioritami. Každá stránka, každá osoba uvnitř vás,  je svým vlastním egem. Nejste individualita.  Jste rozmanitost. Můžete se přestat vnímat  jako jednotlivec, abyste pochopili pravdu toho, jak váš  život v tomto lidském ztělesnění funguje. Každou nádobku,  osobu, nazýváme část. Tito části jsou v různých  fázích růstu a vývoje. Mají mezi sebou navzájem různé vztahy. Lidé se takto nerodí.  Tyto části se tvoří skrze traumata.

Osoba se rozdělí, aby se mohl  vyrovnat s životem na světě. Určitým lidem umožňujeme vystoupit  ze svých nádobek do našeho těla a tehdy nás začnou oživovat. Když se tak děje, myslíme si, že jsme  tou osobou, která se skrze nás projevuje. Myslíme si, že ta přesvědčení  jsou naše úplná přesvědčení, že ty pohledy jsou naše pohledy,  jejich pocity jsou naše pocity. V podstatě se ztotožňujeme s každou  osobou, která se skrze nás projevuje. Tisíce let se běžně  praktikovala metoda se rozhodnout, které vaše části,  a konkrétně která jedna vaše část, je nejpřijatelnější,  a plně se s ní ztotožnit. A všem ostatním částem zamítnout uznání a projevení se.

Tomuto se říká selektivní ztotožňování. Duchovní učitel (guru) je osoba, která se rozhodla  se ztotožnit jen s jednou svou částí. Na počátku jejich praxe sebekontroly, pokud se projeví některé  tyto jejich části, které plně nepřijímají, které se neshodují s tou jednou osobností,  kterou vnímají jako vhodnou, ignorují je, neuznávají je, jednoduše přesunou pozornost na to,  jak ta jedna část vnímá danou okolnost, a nechávají projevit jen  tu jednu perspektivu a chovají se v souladu  s tou jednou perspektivou. Tohle je jejich  metoda sebekontroly. Neuznávají skutečnost jakékoliv  své jiné části kromě té jedné, které umožnili být jediným  egem, které existuje. Metoda sebeopuštění. Ale ať se jim to líbí, nebo ne, tyto části,  které popírají, jsou také jimi.

Smutné na tom je,  že identita duchovních učitelů tvoří jejich představa toho,  jak vypadá „osvícená“ bytost. Ať už je to odrazem pravdy, nebo není. Řekněme, že máte představu,  že duchovní učitel je někdo, kdo je neustále schopný odpouštět,  kdo vůbec necítí vztek, kdo si užívá svět,  kdo myslí neustále pozitivně. Pokud něco prožijete, nebo duchovní  učitelé v životě prožijí něco, co nejde dobře, a cítí svou  stránku, která je naštvaná, tak tu svou část musí popřít,  odmítnout a vyhostit do žaláře, musí se místo toho selektivně  ztotožnit se svým pojetím osobnosti, své části, která je v tom stavu, jak by  podle nich guru měl vypadat a chovat se. „Nejsem naštvaný.“

Skočí do té perspektivy… nejprve  budou mít trochu pocit, že je to falešné, budou hrát divadýlko s postojem:  „Necítím k nim žádný vztek.“ Divadýlko s postojem: „Jsem v čistě  pozitivním stavu odpuštění.“ Ale po chvíli se s touto částí  začnou tolik ztotožňovat, že si ji budou plést  za úplnost toho, kým jsou. Problém s naprostým selektivním  ztotožněním s jedním egem je ten, že v sobě nemůžete uznat jiné stránky. To je velmi nebezpečné. Proč? Protože vše, co ten člověk dělá,  musí být vysvětleno skrze tu jednu osobnost. Řekněme, že máte  v sobě stránku pedofila. Ale nemůžete uznat,  že v sobě tu stránku máte.

Možná je to stránka, která se zoufale  skrze děti snaží získat svou nevinnost. Takto například guru  může mít sex s malými dětmi. Může to dělat, protože má „výmluvu“,  která zapadá do kategorie jednoho ega, se kterým  se selektivně ztotožnil. Ego, které například říká:  Já ty děti tímto léčím. Mírně řečeno, guru je možná nejvíce  selektivně ztotožněný člověk, který existuje. Což je důvod, že nadešel čas,  aby guruové už neexistovali v podobě, ve které existovali tisíce let skrze selektivní ztotožňování. Zbytek osobností/eg uvnitř nich  hladoví. Nejsou jen potlačené. Jsou doslova popřené do takové  míry, že jsou uvězněné v žaláři, od kterého guru zahodil klíč.

Guru k ním poté nemá  žádný vědomý přístup. Stává se jednorozměrný a vnější svět to začne odrážet Většina lidí kolem gurua navenek nechápe, proč se toho tolik  v životě guru rozpadá. Jak lidé mohou být tak krutí?  Jak se jim můžou dít takové věci? To protože to vše je odrazem  všech těch pohřbených částí, kterým neumožňují  se projevit v jejich ztělesnění. Například spousta lidí, včetně guru,  kteří se odříznou od svých nepřijatelných částí, udělali nepřijatelné také své dětské části. Děti přece jen nekontrolují  své emoce, jak by měl guru. Guru nemůže být guru, pokud  nemá své emoce pod kontrolou. Můžete tedy vidět, že guru přijde  v nějaké podobě o své děti. Jejich děti mohou zemřít  nebo jim je manželky odeberou, nebo je jejich děti  odmítají vidět, apod.

To vše je vnějším odrazem toho,  jak části vnitřních dětí té osoby byly od ní odříznuty a ztraceny. Všechny tyto části osobnosti musí být plně sjednoceny.  Musí být přitaženy blíže k bytí člověka a být jim umožněno se spojit tak,  aby se osoba stala úplnou. Spousta z vás slyšela rčení:  „Kterého vlka chceš krmit?“ Je to jedna z nejslavnějších  duchovních zásad v existenci. „Chceš krmit negativního vlka,  nebo pozitivního vlka?“ Ti z vás, kteří krmí pozitivního vlka,  a ignorují toho negativního, nechápete, že negativní vlk je vaší součástí.  Necháváte hladovět svou část. Selektivně se ztotožňujete  a nepracujete na sjednocení.

Učím autenticitu. Pojďme s autenticitou na další úroveň. Autenticita není to, kým jste jako jedna bytost,  která je oddělená od všech těchto částí. Autenticita je to, kým jsou  všechny tyto části. A také žádné ty části. Tím skutečně jste. Autenticita umožňuje spektru našich  stránek se společně dohodnout na podstatě… na jednotě.  Tohle je sjednocení. Proč tohle lidé už nedělají? Nedělají to, protože je  to nesmírně obtížnější. Selektivně se ztotožnit s osobností,  která v určitých okolnostech necítí bolest, je mnohem snazší, než se do svého  bytí snažit proplést svou stránku, která bolest cítí. Jinými slovy, je mnohem obtížnější  sjednotit osobnost, která je v bolestech, než tu osobnost vyhnat  do nádoby a pak do žaláře.

Takže… tisíce let bylo pro guru  standardní praxí selektivní ztotožňování. Guruové své následovníky  učí selektivní ztotožňování, než je celé učení založeno  na selektivním ztotožnění. V křesťanství to může být:  „Staňte se jako Kristus.“ Není přijatelné být ničím  jiným než ta jedna osobnost. V buddhismu to je:  „Staňte se Buddhou.“ Není tedy přijatelné si dovolit projevit  jinou stránku, která Buddhu nepředstavuje. Tohle je zastaralá podoba vědomí. Dalším krokem ve hře  bylo v podstatě odztotožnění se,  stát se ničím z toho, nevlastnit žádné stránky, nesjednocovat žádné stránky. Učitelé učili tuto metodu,  ale v této metodě není žádná osobnost. Je to stav bez osobnosti, „bez Já“. V podstatě tak odebíráte svou  individualitu, své Já, ze hry života. Vesmír tedy požádal  o další krok ve hře. Ten krok je následující.

Vesmír chce vidět ztělesněnou  a sjednocenou individualitu. Vědomou hru života. Odztotožnění můžete  použít třemi způsoby. Buď ho můžete použít k tomu, abyste se  selektivně ztotožnili s jednou osobností. Nebo odztotožnění můžete použít k tomu,  abyste se nesjednotili s žádnou osobností. To je stav čistého bytí, který  není ztotožněn s individualitou. Nebo se můžete odztotožnit, abyste tu  esenci, kdy nejste ztotožnění, mohli použít k vytvoření  jednoty všech osobností, abyste se stali  sjednoceným ztělesněním.

Upozorním vás, že je velmi obtížné  praktikovat odztotožnění k vytvoření opravdového sjednocení ve světě, který je přesvědčen,  že selektivní ztotožnění je cesta k dobru, cesta ke správnosti,  cesta ke štěstí a cesta ke zdraví. Jak začnete tento proces  skutečného sjednocování, o kterém v průběhu své kariéry  budu podrobně mluvit, nebude to pro vás jednoduché,  protože vaše ego vás hodnotí v porovnání  s ostatními lidmi. Existuje ve stavu srovnávání. Když se srovnáváte s někým,  kdo je selektivně ztotožněný, budete mít pocit,  že jste nedostateční. Ucítíte ty své stránky, které nejsou  v tom dokonalém stavu zdraví, štěstí nebo radosti, který  jejich „selektivní“ osobnost momentálně prožívá. Ale mám pro vás analogii.

Představte si, že jste ve velké  rychlosti nabourali své auto. Nabourali jste v rychlosti 110 km/h  a veškeré vaše kosti v těle se zlomily. Možná byste mohli  svou končetinu amputovat. Amputací té končetiny byste  nemuseli projít bolestivým procesem léčení kosti, jak by se všechny  úlomky znovu spojovaly. Neprožívali byste  bolest tak dlouho. Vesmír po vás na této multidimenzionální  úrovni v podstatě chce, abyste byli osobou,  která zažije autonehodu, ale která umožní všem roztříštěným  aspektům sebe se namísto amputace spojit.

Když během tohoto procesu  budete zažívat bolest, protože se srovnáváte s druhými lidmi,  ostatními duchovními učiteli, kteří jsou zdánlivě  v lepším místě než vy, obvykle ji cítíte, protože se srovnáváte  s někým, kdo je selektivně ztotožněný. Není v procesu sjednocování. Samozřejmě se jeví, že je zdravější. To protože jeho nebo její osobnost, skrze  kterou si vybral(a), že bude vidět život na úkor svých ostatních částí,  není v bolesti.

Zde je další obtížná část. Lidé, kteří jsou selektivně ztotožnění,  budou od vás očekávat to stejné. Budou vám říkat, že je to snadné  jako lusknout prstem a přehodit se do osobnosti,  která neustále cítí štěstí. Tak snadné jako odpustit.  Tak snadné jako oprostit se. Tak snadné jako být přítomen. Protože jsou selektivně ztotožnění. Pokud plánujete sjednotit  své stránky, které cítí bolest, které nemají osvícenou  perspektivu jako „guru“, budete v bolesti nejspíše déle. Ale zde je jedna věc. Jako ta oběť, která má  své končetiny zlomené, můžete být v bolestech déle než  někdo, kdo by si tu končetinu amputoval, ale na konci budete  mít sjednocenou osobnost. Individualitu ve stavu úplnosti. Pravdou je, že když se tyto  osobnosti spojí do jedné, stejně tak se sjednotí celý vesmír.

To vesmír zamýšlel, když lidstvo  před tisíci lety pochopilo, že existuje Otec – dospělá osoba,  Syn – vnitřní dítě, a Duch svatý – vyšší já… aby se  všechny tyto tři stránky sjednotily. Tajemstvím je, že jádro každé  stránky je obsaženo v ostatních. Například když se odpojíte  od vnitřního dítěte, nemůžete mít plný přístup k vyššímu Já. Lidé se mohou jen chovat  způsobem,  kde podle identity, vybrané identity, se zdá,  že dosáhli stavu vyššího Já. Chci vám tedy říct, že věk selektivního  ztotožňování je oficiálně u konce. Vědomí nyní chce, abychom vědomě dovolili těmto  roztříštěným aspektům osobnosti, těmto různým částem,  se spojit do jedné podstaty, boží jednoty. Což byl skutečný plán  vesmíru pro ztělesnění. Přeji vám hezký týden.

Překlad: David Dajw Formánek

Líbí se vám překlady? Níže přispěním libovolné částky podpoříte chod stránek a překlady článků a videí. Děkuji.

Přispějte na překlady

Vyberte způsob platby
Vaše údaje

Oceňuji vaše rozhodnutí přispět na překlady a chod stránek.

Jakmile vyplníte jméno a email a níže kliknete na "Přispějte nyní", přijde vám email s informacemi o platbě.

Děkuji.

Váš dar celkem: 100Kč

Sdílet:

1 Komentář

  • Nice article Everything about it is finally beginning to understand. Well thank you ;)

Zanechat komentář