Teal Swan – Fragmentace (Světová choroba)

 

Jestli se vám líbí překlady, ZDE můžete poslat příspěvek a podpořit tak překladatele a chod stránek. Děkuji

Než živá bytost zažije trauma, je ve stavu koheze. Dá se říct, že je ve stavu jednoty  a uvnitř sebe zažívá integraci a úplnost. Trauma podle definice je zážitek způsobující  bolest, kterou nelze vyřešit. Trauma jde daleko dál, než co  považujeme běžně za trauma, jako války a sexuální zneužití. Trauma zahrnuje věci, které bychom  považovali za obyčejné. Trauma je narodit se do dnešních konvenčních  porodnic, nebo když přestane být dítě kojeno. Je trauma cítit obrovskou žárlivost, když tu situaci  nelze nijak vyřešit, když je vám 6 nebo 7 let.

Tato traumata téměř všichni z nás zažívají…  ne téměř všichni, ale všichni z nás, a přesto je nepovažujeme za traumata. Problém je, že když nedokážeme vyřešit a tudíž  integrovat trauma, které jsme v mládí zažili, musíme se od něj disociovat. Vědomí funguje jako voda. Proces disociace ve vědomí  si můžete představit jako řeku. Když se díváte na řeku seshora, vidíte,  že velká řeka se často větví do menších řek a pokaždé při tomto dělení  hlavní řeka má méně vody. Ve chvíli traumatu, když se disociujeme,  část našeho vědomí se rozdělí od našeho hlavního vědomí jako řeka. Naše vědomí se rozdělí. Tak jak dělá řeka. Je to čin sebezáchovy.

Je snazší pochopit, jak tento proces  dělení našeho vědomí nás ovlivňuje, když si představíme,  jak ovlivňuje naši osobnost. Musíme si představit, že rozdělením  fragmentujeme své ego. Pomohu vám to snadno vysvětlit. Chci, abyste si představili,  že máte jedno tělo. Obvykle si ale myslíte, že máte také jednu  osobnost, která se nachází uvnitř těla a používá ho. Ale když dojde k rozdělení,   už tam jedna osobnost není. Uvnitř se vaše osobnost rozdělí  jako siamská dvojčata. Pokud to nevíte, siamská dvojčata  jsou spojená dvojčata. Sdílí stejné tělo a přesto  mají dvě odlišné osobnosti. My uvnitř sebe můžeme mít stovky  těchto „siamských dvojčat“.

Technicky jsou všechny spojené,  protože sdílí vaše jedno tělo, ale každé z nich má vlastní identitu, touhy,  potřeby, pohledy, silné a slabé stránky a vzhled. Např.: Uvnitř svého těla mohu mít část,  která je válečná princezna, pak jednu část, která je jako válečný  admirál, jednu, která je jako plačící dítě, jednu, která je královna, jednu, která je kočka, jednu,  která je mimozemšťan a jednu, která je démon. Některé části by mi mohly dát své  jméno, kdybych se jich zeptala. Není limit, kolik částí  může být uvnitř člověka.

Viděla jsem lidi se třemi  částmi a lidi se stovkami. A každá část má svůj opak. Ve chvíli traumatu dochází  k rozdělení mezi zranitelným já a částí, která se s tou zranitelností vypořádala,  aby samu sebe zachovala. Ve společnosti děláme tu chybu, že si  myslíme, že lidé nemají několik osobností. Takové nálepky jako disociační porucha  dáváme lidem, kteří jsou tak dysfunkční, se svými rozpolcenými osobnosti, že jednu  chvíli vám řeknou: „Ahoj, jsem Nancy,“ a druhou chvíli vám řeknou:  „Nevím, s kým mluvíš. Jsou mi tři roky.“

Říkáme, že lidé, co se disociují do takové míry,  mají poruchu rozpolcené osobnosti, ale zde je jedna věc – na této  planetě není jediný člověk,  který nemá rozpolcenou osobnost…  otázkou je, do jaké míry. Vím, že k tomuto konceptu  máte možná odpor, ale ještě chvíli vydržte. Kolikrát jste řekli,  že někdo má několik tváří? Kolikrát jste řekli, že někdo se  chová jako Jekyll a Hyde? Kolikrát se vy sami cítíte rozpolceni  mezi dvěma rozhodnutími? Tohle vše jsou příklady okolností,  které vznikají v důsledku konfliktu mezi našimi vnitřními  „siamskými dvojčaty“.

Zde je něco důležitého. Naše míra vnitřního utrpení souvisí  s mírou harmonie nebo jeho nedostatku mezi těmito vnitřními částmi. Náš svět je zrcadlem našeho  vnitřního stavu jako lidských bytostí. Podívejte se na svět. Neuplyne den, kdy by někdo  nevyhlásil někomu válku, aby nedošlo k nějaké genocidě, aby zde  nebyla jatka, aby zde nebyla nenávist, aby někdo nepopíral skutečnost,  že něco existuje… proto neuplyne den, kdy takové  interakce neprobíhají také uvnitř nás.

Dokud nedojde k reintegraci,  tak jako ve světě, budeme mít nějaké osobnosti,  které milují jiné osobnosti, ty, které druhé nenávidí, ty, které druhé  chrání, ty, které druhé chtějí kontrolovat, ty, které neuznají existenci druhých,  a ty, které ani neví, že druhé existují. Víte, jak jsem mluvila o našem vnitřním procesu  rozdělování, něco jako u siamských dvojčat, vždy je tam nějaká osobnost,  která je na druhém konci jiné. Jako když vytvoříte černou,  vždy se vytvoří opak a to je bílá. Ve chvíli traumatu se fragmentujete na část, která je zranitelná,  a část, která chrání tu zranitelnou část. Zde je velmi důležitá informace. Vždy se ztotožňujeme s částí ochránce. Tohle je tedy siamské dvojče,  které chránilo naši zranitelnost. A to si myslíme, že je naše osobnost.

Tady vám to povím narovinu. Vaše osobnost je naprosto falešná. Je jedno, jak moc si myslíte,  že je reálná. Vaše osobnost je shluk  osobností, které vás chránily za vašich konkrétních  okolností v dětství. Například: Vzhledem k mé kariéře můžete vidět,  že jsem se ztotožnila se svou částí, která je světovou učitelkou. Je možné, že tato moje část, která vše chápe,  byla vytvořena, aby se vypořádala s traumatem, které jsem nechápala. Proto je možná ve mně část, vnitřní dítě, která je vyděšená, zmatená  a doslova nechápe, co se děje. Jinými slovy… inkarnujeme se  s neposkvrněným potenciálem, ale ten se dělí.

V podstatě se ztotožňujeme  s osobnostmi, které nás chránily, a potlačili, popřeli, odmítli a zřekli se jakýchkoliv  svých částí nebo osobnostních podtypů, které nás nedržely v bezpečí,  které mají naši zranitelnost. Problém s popřením, potlačením  a odmítnutím věcí je jaký? Mozek si nakonec řekne:  Tímto se nechci zaobírat,  protože zaměřovat se na to mě nikam  neposouvá, a pokud to popíráme a odmítáme, proč to prostě nevytlačit z povědomí? Vložme to do podvědomí.

Ty části vašeho osobnostního spektra , které můžeme nazvat vaše vnitřní osobnosti, jsou vám naprosto neznámé.  I když mohou být naprosto zřejmé pro všechny kolem vás. Fragmentace je funkce vědomí. Vědomí je vše. Pokud rozumíte konceptu, že Bůh,  což je vše-jednota, je vědomý, znamená to, že vědomí je ve  vašich dveřích od koupelny, že vědomí je v každé  části vašeho těla, že vědomí je všude. Cokoliv se tedy může  potenciálně fragmentovat. Zamyslete se nad tím,  jak to souvisí s tělem. Jeden z hlavních důvodů  pro nemoci v lidském těle, a nejen lidském těle, jakémkoliv  těle… zvířete, rostliny… je také fragmentace.

Uvedu vám příklad, co tím myslím. Řekněme, že žena ve svém dětství  zažila sexuální trauma. To trauma způsobilo, že její  děloha se „fragmentovala“. Vědomí jejích vaječníků je jiné  než vědomí jejích vejcovodů, jiné než vědomí její dělohy  a jiné než vědomí její vagíny. Představme si, že je neplodná, ale doktoři  pro to nemohou najít žádný fyzický důvod. Když si představíme její vaječníky jako  malé buňky, které k nám mohou mluvit, mohou říct: „Nechci dítě.  Vše cenné je mi odebráno.“

To může stačit, aby tělo  nevytvořilo plodná vajíčka. Jiné ženě se stejným problémem se  vědomí vaječníků může změnit do syndromu polycystických vaječníků. Kdy se tělo drží a neuvolňuje vajíčka. Pokud si promluvíme  s dělohou této stejné ženy,  může se cítit emočně vřele a říct:  Jsem připravena vytvořit život. Pokud bychom mluvili s jejím děložním hrdlem, mohlo  by říct: Do hajzlu s tebou. Skrze mě už nic neprojde. Děložní hrdlo se nyní chová jako ochránce  před vším… včetně spermatu.

Jak vidíte, jen jedna část  z mnoha dítě vlastně chce, takže její energie není  v souladu s početím dítěte, i když tato žena by vám vědomě mohla říct,  že chce dítě v životě víc než cokoliv jiného. Vše má vědomí, tudíž se vším lze mluvit,  jakoby to byla individuální část, se zájmem ji pochopit, poznat ji,  cítit ji, naplnit její potřeby a udělat cokoliv, co můžeme, aby se  harmonicky stala částí většího celku. Existuje několik způsobů, jak můžeme  znovu začlenit fragment do našich částí, který se vytvořil v důsledku traumatu. Nejprve navrhuji, abyste si  ty fragmenty uvědomili. K tomu si musíte všímat, kdy dochází  k energetickým posunům ve vaší osobnosti, v tom, jak se cítíte, a v tom,  jak se prezentujete světu.

Názorně vám to předvedu. Představte si, že tato sklenice  představuje vaše tělo. Když narazíme na okolnosti  ve vnějším světě, máme tendenci zažít to, čemu říkám  převzetí jedné těchto osobností. Obvykle osobnosti, které jsou ochránci, v našem osobnostním spektru. Jedno z našich siamských dvojčat  v podstatě převezme kontrolu nad tělem. Řekněme, že stojíte ve frontě a někdo se  v té frontě naštve a začne křičet. Začnete v sobě cítit úplný energetický  posun. Začnete odlišně stát, začínáte se jakoby bránit.

V této chvíli se děje to, že to siamské dvojče,  které má na starosti vaši ochranu v té chvíli, převezme kontrolu nad tělem a nyní se  v podstatě chováte jako ten ochránce. Možná se chová jako fotbalista, je tvrdý,  jeho hlas je nízký, nemá problém s konfliktem, vypořádá se s tím napřímo. Řekněme, že vy jako ten  stejný člověk pak jdete domů, a jakmile vejdete do dveří,  cítíte se klidnější, možná uvidíte svou ženu, a najednou, jak dojde  k energetickému posunu, se z té situace, kterou jste  prošli, cítíte zranitelně. V tu chvíli vás převezme  další osobnostní podtyp. Možná je to vaše vnitřní dítě,  které ve vaší ženě vidí mámu, a říká: „Chci, abys mě teď objala.“

A vy si říkáte: Jak se tohle vše  uvnitř mě může dít? Jsem jeden člověk. Teď si představme jinou okolnost, kdy musíte podstoupit test. Najednou se začnete cítit jako naprostá bedna,  najednou máte přístup ke své části, která je velmi chytrá. Možná cítíte i změnu v těle… možná  se cítíte, že jste vysocí a štíhlí, zatímco předtím jste se  cítili jako fotbalista. Tohle je převzetí dalšího siamského  dvojčata s naprosto jinou identitou.

I když si nyní nejste  vědomi jeho jména, je to jiný osobnostní podtyp, který se vynořil,  aby ten test podstoupil co nejlépe. To jsme si zatím ukázali jen  tři odlišné osobnostní podtypy. S tímto vědomím, že se to  v nás děje, můžeme přijít na to, jakou osobnost zažíváme, a také co je na opačné  straně té osobnosti. Řekněme, že ve chvíli, kdy jsem v osobnosti válečného generála, opak té osobnosti může být  osobnost jako Sněhurka. Můžeme použít metodu, že si zavřeme oči a požádáme,  abychom vnitřním zrakem viděli tuto svoji část. Poté necháme, aby se nám  vybavil jakýkoliv obraz. Pokud nám to pomůže, můžeme  zjistit, jestli tato část má jméno.

Můžeme ji začít pozorovat, studovat její  chování, pohledy, touhy, potřeby a motivace. Můžeme se jí zeptat na  jakoukoliv otázku. Můžeme prozkoumat její  vztah k ostatním částem. Tohle je něco jako strategie, která se používá  při metodách jako práce s vnitřním dítětem, práce s částmi, voice dialogue,  rodinné konstelace. Pokud máte zájem mít asistenci  při zkoumání svých fragmentů a chcete dosáhnout integrace, doporučuji,  abyste si sami vyhledali některé tyto terapie. Mohou být velmi prospěšné. Ale jak víte, já ráda jdu  s věcmi o krok dál. Ukážu vám další způsob, jak objevit  svá vnitřní siamská dvojčata.

Vše v tomto vesmíru tvoří vědomí. A vědomí nelze zničit. To, co metodický herec v Hollywoodu ví,  co ostatní lidé neví, je to, že herectví může jít  za hranice předstírání. Můžete ve skutečnosti kompletně  přebrat vědomí něčeho tím,  že se odpoutáte od vědomí,  které máte nyní. Dalo by se i říct, že se odpoutám od Teal Swan,  abych do svého těla přijala vědomí něčeho jiného. V duchovních kruzích tomu  říkáme posednutí. Metodický herec, když je ve své roli,  se dostává do stavu dobrovolného posednutí.

Doslova se svou rolí stává,  nepředstírá ji. V důsledku toho se kolem něj mění  bod přitažlivosti a to je často důvod, proč umře po svých nejtěžších  a nejtemnějších rolích. Když předstíráme, zažíváme  něco skrze filtr svého vědomí. Metodický herec ale tento  filtr dává stranou. Proč jsou metodičtí herci tohoto  schopni tak snadno, když pro některé z nás by to bylo těžké?  To protože jejich míra ztotožnění se sebou je slabá.

Povím to narovinu…  mají poruchu identity. Většina báječných herců v Hollywoodu  mají velmi omezený pojem o své identitě, takže jsou schopní se té identity  pustit a převzít jinou identitu. To se velmi hodí, pokud v Hollywoodu  chcete zbohatnout. V každodenním životě to  ale může představovat problémy. Nicméně… všichni lidé  se tohle mohou naučit. A můžete to dělat způsobem,  který vám prospěje. Je také možné naše vědomí  rozdělit záměrně, takže část nás zažívá stav posednutí  a jiná část nás pozoruje, jak zažíváme posednutí.

To je nejspíše bezpečnější způsob. Záměrné posednutí lze použít jako  nástroj k pochopení čehokoliv, co je ukryto v podvědomé mysli. Lze ho také použít k vyléčení vztahu  mezi rozloženými částmi. Uplatnit se tohle dá různými  dalšími způsoby, ale v tomto videu o nich mluvit nebudu,  protože několik z nich je příliš nebezpečných pro… řekněme… běžného občana. Namísto toho vám popíšu bezpečnou  verzi, jak tuto techniku používat. Použijme předchozí analogii… můžete se  rozhodnout umožnit vědomí svého levého vaječníku, aby převzalo vaše tělo.

Vnitřně si můžete říct, nebo si vybrat svým záměrem: „Přijímám, že se stanu  svým levým vaječníkem.“ Poté se odevzdáte. Pokud bych to dělala já, odpoutám  se od konceptu Teal Swan, a pak umožníte energii ve vašem levém  vaječníku, aby převzalo vaše celé tělo, jakoby zaplnilo veškerý prostor.  Jste nyní svůj vaječník. To znamená, že když budete mluvit  nebo psát, budete mluvit nebo psát v první osobě. První osoba už nebude  Teal Swan, ale vaječník.  Nepřemýšlejte nad odpověďmi. Chcete,  aby to bylo jako cvičení na proud myšlenek. Bez přemýšlení prostě odpovídáte. Druzí lidé vám mohou pokládat otázky,  nebo můžete sobě pokládat otázky, můžete si je zapsat a odpovědět  na ně jako svůj levý vaječník.

Takové cvičení budete dělat. Pokud nechcete být  dobrovolně posednuti, můžete požádat někoho jiného,  kdo to chce, aby hrál tu vaši část za vás. Může se tedy stát vaším levým vaječníkem  a vy si s ním můžete promluvit. Představte si, jak moc byste si zvědomili tuto  svoji část, kdybyste s ní takto začali mluvit. Vězte, že cokoliv, co se během tohoto  cvičení říká nebo cítí, je opodstatněné, a objevilo se z důležitého důvodu. Musíte pochopit, že když někdo jiný  přijme stav posednutí té vaší části, musíte být v postoji, že cokoliv, co od toho  člověka zazní, říká přímo tato vaše část.

Je velmi běžné, že když uvidíme části,  které jsou hluboko v našem podvědomí, naše první reakce je obvykle ji  odmítnout, popřít a odstrčit a říct: „Tohle na sobě nevidím.“ Tohle v tomto cvičení není  vaše práce. Vaše práce je uvidět, jak tohle na vás platí.  Jak je tohle o vás pravdivé? Pokud je to pravda, jak to  pro mě může být pravdivé? Po skončení si vnitřně můžete říct, nebo to řeknete druhému člověku,  pokud hraje vaši část: „Odpoutávám se od role  svého levého vaječníku.“

Nebo: „Nyní tě propouštím  z role mého levého vaječníku.“ Abyste si pomohli se vrátit, můžete  znovu převzít svoji osobnost. Mohu říct: „Nyní si beru zpět  svoji osobnosti jako Teal Swan. Je rok 2017… nebo jakýkoliv  rok, který zrovna je. Jsem na tomto místě.  Je mi tolik let. Tohle dělám za práci.“ Znovu se nasměrujete  na svoji osobnost. Ujistěte se, že to nebudete dělat  s postojem, že jakákoliv vaše část je špatná, že se musí změnit nebo  sjednotit s ostatními částmi, protože tím těm částem odporujete.

Neuznáváte jejich fragmentaci, a mohu vám říct, že pro  ni měly dobrý důvod. Přistupujte s postojem, že soucitně  a skutečně chcete pochopit tyto části, abyste mohli lépe naplnit jejich potřeby  a přivést blíže k sobě, než je odstrčit dál od sebe. Cílem reintegrace není přinutit tyto  fragmentované části znovu do celku. Ani se selektivně ztotožnit s jednou  částí a vykopnout ostatní části.

Cílem je uvědomit si, že jste  současně všechny tyto části, všechna siamská dvojčata, a žádné z nich. Existuje také vaše část, která je v podstatě  uprostřed, která je všechny sleduje. Nejlépe tento svůj aspekt pochopíte  tak, že si představíte symbol nekonečna. Uprostřed tohoto symbolu je průsečík  a na obou stranách máte extrémy. Na jednom konci jsou vaše části,  které chránili vaši zranitelnost, a na druhém jsou části, které jsou  zranitelné.

Mezi nimi je „Já“ či část, která je schopna se na všechny z nich dívat,  a neztotožňovat se plně s žádnou z nich, ale také je schopná pomoct naplnit  všechny jejich potřeby. Jinými slovy, tato vaše část je čisté  uvědomění, které se nachází uprostřed mezi nevědomím a vědomím. Jsem si vědoma toho, že tato  epizoda o tak širokém tématu, vás zanechá se spoustu  nezodpovězených otázek, a spoustou důsledků.

Dále tohle téma nebudu rozvádět, protože chci,  abyste se zamysleli nad tímto konceptem fragmentace ve vesmíru. Chci, abyste začali sledovat  fragmentace uvnitř sebe a také je sledovat ve světě. Zamyslete se nad důsledky tohoto  stavu fragmentace v sobě a také ve světě. Přece jenom…  je to světová choroba. Přeji vám hezký týden.

Překlad: David Dajw Formánek

Líbí se vám překlady? Níže přispěním libovolné částky podpoříte chod stránek a překlady článků a videí. Děkuji.

Přispějte na překlady

Vyberte způsob platby
Vaše údaje

Oceňuji vaše rozhodnutí přispět na překlady a chod stránek.

Jakmile vyplníte jméno a email a níže kliknete na "Přispějte nyní", přijde vám email s informacemi o platbě.

Děkuji.

Váš dar celkem: 100Kč

Sdílet:

Komentář

There is no comment on this post. Be the first one.

Zanechat komentář